Pro ženyReceptyBleskAha!Reflex
Přihláška nebo registrace
Můžete použít login z jiných webů Czech news center





obnovit heslo+

5 věcí, které rodiče před dětmi tají! Děláte to taky?

  • Někdy je toho opravdu dost
    Někdy je toho opravdu dost
    Foto: Shutterstock.com
    4. ledna  2016 
     06:00

    Děti jsou samozřejmě to nejlepší, co se nám v životě může stát. Takhle se to alespoň vždycky tradovalo. To, že jejich výchova nepřináší jen šťastné okamžiky jako vystřižené z reklamy na kakao, se vědělo pochopitelně odjakživa, jen se o tom zas až tak nemluvilo. A už vůbec ne před dětmi. A taky si někdy říkáme: copak tohle naše máma neprožívala? Když máme štěstí, tak se jí na to zeptáme a ona odpoví: prožívala. Jen o tom nemluvila. Jaké věci rodiče svým dětem – většinou – neříkají?

  • Že kvůli nim pláčou

    ...
    Všichni tak nějak předpokládáme, že to s námi rodiče neměli jednoduché, ale že by kvůli nám museli brečet... Možná občas, když nám v pubertě ujelo nějaké to zašklebení. Až teprve naše děti nám ukážou, že důvodů a situací se najde nepočítaně. Teprve v kůži rodiče pochopíme, že důvod může být malicherný, ovšem po probdělé noci a třetím neúspěšném pokusu o úklid prostoru pod stolem stačí maličkost. A v tu chvíli zjišťujeme, že myslíme jen na to, abychom ty slzy před nimi ukryli.

  • Že jim bylo vždycky líto, když brečely děti

    ...
    Nejtěžší je ustát to, když vidíme hořce plakat svého potomka. Ať už kvůli prvním pokusům a zjištění, že voda z trychtýře vždycky vyteče, nebo kvůli první lásce, nebo dokonce kvůli tomu, že my jsme mu něco zatrhli. Být v tuto chvíli oporou a současně si trvat na svém je proklatě těžké.
  • Že vědí, že nejsou dokonalí

    ...
    Ono vůbec být svým dětem oporou a příkladem je hrozně těžké. A vyčerpávající. Moderní respektující rodič může alespoň – na rozdíl od těch autoritativních – přiznat chybu. Je ale žádoucí, aby hned také ukázal potomkům, jak se s chybou snaží vyrovnat a jak pracuje na nápravě celé situace. A večer nabídl jako jedno z konverzačních témat u jídla něco, "co se nám dnes povedlo". Asi moc dobře rodič tuší, že mluvit o tom, co se nepovedlo, nebo o svých nedokonalostech je asi zbytečné. Nikdo to totiž nevidí lépe než jeho děti.

  • Že vždycky chtěli ten poslední kus čokolády

    čokoláda, sůl
    Čokolády, koláče, dorty, pizzy a tak dále a tak dále. Děti si berou první. I poslední. Bohužel jsme ve věku, kdy nám udělá větší radost, když tu radost uvidíme v očích našich potomků.

  • Že to někdy pěkně bolelo

    ...
    Mateřství bolí. A tím nemyslíme jen na duši, když se o potomky permanentně bojíme. Tím myslíme i fyzicky – prostě ano. Začne to taháním za náušnice a za vlasy nedlouho po příchodu z porodnice domů. A pokračuje to dál. Jsme od nich zválení, bolí nás záda, taháme tuny nákupů a na odpočinek je vždycky potřeba minimálně dvojnásobek času, který máme. Ale přesto – kdybychom se našich rodičů zeptali, odpověděli by nám stejně jako nejspíš my odpovíme jednou našim dětem: Rozhodně bychom do toho šli znovu!

/
Autor: is

Diskuse ke článku

.