Pro ženyReceptyBleskAha!Reflex
Přihláška nebo registrace
Můžete použít login z jiných webů Czech news center





obnovit heslo+

Drzé děti jsou odpovědnější! Kdy řešit odmlouvání a kdy ne

Jak na to, aby každý náš příkaz nebyl vývzou k boji o moc?
Jak na to, aby každý náš příkaz nebyl vývzou k boji o moc?
Foto: Shutterstock.com
11. února  2016 
 06:00

Zná to každý rodič: když řekne dítěti, že je čas uklízet, dočká se jasné odpovědi: "Ne." Na větu "je čas dělat úkoly" obdrží reakci "teď je dělat nebudu", a tak to pokračuje dál a dál. "Rejži jíst nebudu", "čepici si nevezmu" – a dál není třeba doplňovat, protože řadě rodičů jede v hlavě jejich příběh. Období vzdoru je pro dítě vývojovou potřebou, ale co dělat, aby se z něj nestal mistr v odmlouvání? Jak ho to odnaučit?

S receptem na to, jak okamžitě a navždy zastavit nekonečné odmlouvání, je to stejné jako s receptem na úspěšné manželství: neexistuje. Můžete dostat pár rad a doporučení, ale je to jen na vás a vašem dítěti, které nakonec přijde na svůj způsob. Zkušenosti ostatních rodičů pro vás ale mohou být cenným materiálem. Zeptali jsme se několika rodičů, co zabralo – nebo nezabralo – u nich. 

Americká tabule se samolepkami 

Zkusme nejdřív americký model. Joan Munson, americká psycholožka z Colorada, navrhla rodičům domluvit s dětmi pravidla a domluvit se také na tom, jak se bude postupovat v případě, že se nedodrží. Starší děti mohou přijít o hraní na počítači, mladší třeba o pohádku nebo o zákusek. Co je psáno, to je dáno, napište si plán na papír nebo lednici a dávejte něco jako černé tečky. A když budou tři, výsledek je jasný. Jak to fungovalo?

Chodítka a klokanky nekupujte! 5 věcí, které jsou pro děti nebezpečné

Chodítka a klokanky nekupujte! 5 věcí, které jsou pro děti nebezpečné

To, že má nějaké dětské zboží všemožné certifikáty o zdravotní nezávadnosti, neznamená, že se to pro děti skutečně hodí. A že jim to prospěje. Příkladem…celý článek

"U nejstarší devítileté dcery to fungovalo – rychle pochopila spojitost mezi správným chováním a odměnou. Tu mladší to naopak vyprovokovalo k debatám o tom, co je ještě odmlouvání a co už ne," hodnotí Vicki Glembocki, redaktorka z časopisu Parents Magazine. "Na nejmladší tříletou to nefungovalo vůbec. Spojitost nevhodného chování a toho, že nedostane odpoledne zmrzlinu, vůbec nevnímala. Mělo to ale pozitivní vliv na mne. Necítila jsem potřebu při každé strašně větě řešit chování a důsledky, protože jsem věděla, že důsledek se po čase dostaví sám."

Naučte je vhodný způsob komunikace 

Další z modelů je zkusit dítě naučit efektivní způsoby vyjednávání. Řečeno lidsky: ukázat mu, že když se bude vztekat, ničeho nedosáhne. Mnohem jednodušší je ukázat mu, že všechno se dá domluvit. "Tahle metoda funguje na starší děti, ale zato poměrně úspěšně," svěřuje se matka dvou synů Michaela. "U nás to chtělo trpělivost, ale nakonec jsme se dopracovali k nějakým modelům chování, které fungují. Například když je potřeba něco udělat, nastává klasické: mami, můžu dočíst kapitolu? Ano, jasně, ale do půl by to mělo být. Samozřejmě to trvalo nějakou dobu a musela jsem se obrnit trpělivostí. Ale jako dlouhodobou strategii doporučuji."

Takhle to vypadá doopravdy! Skutečná podoba mateřství očima fotografky

Takhle to vypadá doopravdy! Skutečná podoba mateřství očima fotografky

Čím menší dítě, tím větší doma panuje chaos. Nebo taky čím více dětí, tím větší chaos. Americká fotografka Daniela Guenther si rozhodně nebrala servítky…celý článek

Nahraďte hrubost laskavostí 

My jsme pro děti vzor, a tak je potřeba ukázat, že hrubé a drzé chování nikam nevede. "Není dobré nechat se vtáhnout do hry o moc. Tím, že budete reagovat podrážděně a útočně, to ale uděláte. Zkuste úplně opačný přístup," doporučují odborníci – jako například americká psycholožka Megan Oesterreich. "Tohle u nás zafungovalo mnohem líp, než jsem čekala," svěřuje se Tereza, matka tříleté holčičky a pětileté holčičky. "Samozřejmě záchvaty vzteku to nezastaví a nefunguje to za každé situace. Ale stačilo, abych se před svou reakcí třikrát nadechla, pak jsem najednou necítila tolik potřebu křičet nebo se rozčilovat a situace se nehrotila. Mohla jsem říct, že takhle se lidi mezi sebou nebaví. Jestli si opravdu myslí, že je jenom komanduji a že jsem zlá. Že chápu, že se jim to nelíbí. A celá situace občas spěla ke klidnějšímu řešení." 

Počítám do tří, a jestli to nebude, tak... 

Tak vlastně co? Nepůjdeme do školky, když si nechce obout boty, a vy tam stejně musíte? Tak nebude večer pohádka? Pro tříleté dítě, které se nechce ráno obouvat, je večerní pohádka něco, co je v tu chvíli strašně daleko. Navíc kolikrát se stalo, že si to vlastně přes den "napravilo" a pohádka stejně byla! "Tohle u nás absolutně nefunguje, a navíc já sama se u toho cítím pak hrozně. Řeknu: ještě jednou se mnou budeš takhle mluvit, tak... A vlastně ani nevím co. Nedostane čokoládu? Nebude večer pohádka? Nevím, u nás to většinou skončilo jako prázdné hrozby, ze kterých si děti absolutně nic nedělaly," říká sedmatřicetiletá Klára, matka osmiletého syna a šestileté dcery.

Nepřikazujte

"U nás se jednoznačně skvěle projevily rady z knížky Respektovat a být respektován," říká čtyřicetiletá Marie, matka dvou synů, kterým je teď deset a osm. "Samozřejmě to nedokážu dělat všechno podle knihy. Ale jde to i postupně – nejdřív zapojit jeden přístup, potom něco dalšího. Strašně moc mi pomohlo uvědomit si, jak moc často na dítě mluvíme ve druhé osobě imperativu: udělej, přines, napiš si. Zkusit třeba hodinu bez příkazů bylo docela výzva," říká Marie.

Postup podle autorského týmu knihy a kurzů Respektovat a být respektován pomůže, když místo příkazů budeme používat tři kroky: popis situace, vyjádření empatie a výběr řešení. Popis shrne situaci: neřeší, co kdo udělal špatně, ale řeší, co se děje. Místo "nakrm psa" řekněte, že "pes nemá nic v misce". Místo "pojď jíst" řekněte "oběd je na stole".

Vyjádření empatie pomáhá hodně ve chvíli, kdy se dítě vzteká nebo se mu nechce nic dělat. "Vidím, že se zlobíš. Asi je ti to líto. Vím, že by sis chtěl ještě hrát." A poslední: návrh řešení. Tam je třeba stanovit hranice a nechat dítě, aby se rozhodlo v rámci možností samo. Začneš uklízet sám, nebo ti mám pomoct? Obuješ se sám, nebo tě obuji já? Přehlednější informace najdete na webu.

"Je to samozřejmě nezvyk a není to jednoduché. Jsou období, kdy se to daří víc a kdy míň. Ale za sebe mohu jednoznačně doporučit," shrnuje své zkušenosti Marie.

Každopádně poradit si s odmlouváním je vždycky běh na dlouhou trať a chce to i změny v přístupu rodičů. Ale dobrá zpráva na závěr: podle výzkumů – koho jiného než amerických vědců z americké University of Virginia – jsou děti, které v dětství odmlouvají, odpovědnější a snáze odolávají negativním vlivům a tlaku vrstevníků. Prostě slepě neposlouchají!

Diskuse ke článku

.