Bylo jim třicet a dítě zatím nechtějí. Jsou normální?
Slyšíte tik, tik, tik, už je na čase mít dítě. Obzvlášť je-li vám přes třicet. Co když ale zatím netikáte, přestože jste třicítku oslavila už před několika lety? Není to nic nenormálního, ale je dobré přizvat rozum a zvážit, zda dítě chcete, nebo ne, protože jinak hrozí, že tu vhodnou dobu prošvihnete.
Kdybych se spoléhala na biologické hodiny, určitě bych dítě ještě neměla. Ano, je mi třiatřicet a dítě přišlo tak trochu neplánovaně a nečekaně. Dnes jsem ráda. Ale jak by to dopadlo, kdybych čekala, až mě příroda povolá? Je vůbec obvyklé cítit potřebu mít dítě? A je normální, když hodiny ještě po třicítce netikají?
„Žijeme v době, kdy je velmi sporné, zda ještě umíme slyšet ono pověstné volání přírody. Jestli dokážeme reagovat na přírodní signály,“ domnívá se psycholožka Alena Páchová. Náš život už je totiž podle ní tak vzdálený přírodě, že jen těžko dokážeme dekódovat nějaké její náznaky. „Většina žen se domnívá, že je v tomhle případě zaplaví jakási vlna touhy být matkou,“ popisuje psycholožka. Ale nikdo nikdy nepopsal, jak má přesně tikot biologických hodin vypadat. A jestli vůbec musí přijít.
Můj příběh: Porodila jsem dvě děti císařem a nevyčítám si to!
O porodnictví se zajímám už roky, napsala jsem o něm stohy článků, mluvila jsem s mnoha porodníky, porodními asistentkami i matkami. Sama mám čtyři…celý článek
Vsaďte na rozum!
„Dnešní doba je natolik komplikovaná, že se bez racionálních rozhodnutí neobejdeme. Stavět jen na pocitech je dost rizikové,“ soudí Páchová.
Ano, můžete namítnout, že přece naše matky a babičky rodily okolo dvacátého roku, ale doba, kdy jediným ženským naplněním byla rodina, je přece dávno pryč. Dnešní ženy mají mnohem víc možností – poznávat, cestovat, užívat si. A to je možná ten zásadní důvod, proč mateřství odkládají a s prvním dítětem tolik otálejí.
20 věcí, které lidé nevědí o těhotenství, a pak se diví
Z některých příběhů, ať už filmových nebo skutečných, by se mohlo zdát, že otěhotnění je snadná věc, k níž člověk může přijít, ani skoro neví jak.…celý článek
Ženy, které vědí, co přesně chtějí...
Odpovídají: možná, nevím, někdy… Je to normální? Tak především – v psychologii nemáme rádi slovo normální. Jejich reakce jsou úplně přirozené. Nechci říkat, že to tak cítí většina žen, ale významné procento to určitě je.
Cítí to tak hlavně proto, že děti jsou něco, co je nám propůjčené do života. Jsou nám nadělené a my nikdy přesně nevíme, co z nich bude. U partnera nebo práce si můžete kdykoli říct: Já už nechci! a zkrátka ho/ji vyměníte. Ale u dítěte to tak udělat nemůžete. S dětmi nikdy přesně nevíte, jakou cestou jít. Slyšela jsem názor, že ženy zatouží mít dítě teprve, až když vedle sebe mají toho pravého. Je to pravda? Tohle se nedá paušalizovat. Který chlap je správný? Ten, který v nás vzbudí touhu mít dítě? Nemůžeme přece svalovat na svého partnera, že nechceme mít dítě. Který je ten pravý? Ten, který je zodpovědný, nebo ten, jenž vás opravdu baví?
Jak se rozhodnout?
Podle partnera se naše touha po dítěti opravdu posuzovat nedá. Myslela jsem si, že v tomhle příroda také funguje. Že se zamilujeme a pak zahoříme touhou mít se svou láskou dítě… Děti by člověk měl mít v době, kdy má pocit, že by se o ně byl schopný postarat, a když je má kam přivést. To je ta racionální stránka. A ta druhá je, že máme vedle sebe člověka, se kterým chceme mít dítě, a toužíme, aby mělo jeho geny. V téhle situaci je nejlepší mít dítě. Co když ale tenhle pocit nikdy nenastane? Nemůžeme čekat, až to nastane. V životě nic není ideální. Nemůžeme na to spoléhat. Když se pro dítě rozhodneme z čistě racionálních důvodů, třeba proto, že nás tlačí věk nebo zdravotní stav, není to špatně.
Co byste poradila ženám, které by děti chtěly, jen nevědí, jestli je teď ten správný okamžik?
Mít děti je svobodné rozhodnutí a zároveň závazek na celý život. Člověk by se do toho neměl nutit. Nemít dítě jen proto, že ho má kamarádka. Pokud vnitřně cítíme, že nechceme, tak si je nepořizujeme.